Byla to její druhá část, s níž byly spojeny rozsáhlé konzultace s Božím lidem. Po místní části (diecézní a národní) představoval tento stupeň naslouchání, dialog a rozlišování mezi církvemi stejné geografické oblasti další novinku v tomto synodálním procesu. Nová etapa nespočívala jen ze sedmi kontinentálních setkání, ale byla skutečným procesem naslouchání a rozlišování na kontinentální úrovni, a to na jedinou otázku synodního procesu jako celku: Jak se dnes na různých úrovních (od místní po všeobecnou) uskutečňuje společná pouť, která církvi umožňuje hlásat evangelium v souladu se svěřeným posláním?
